Chcete barvit látky? A co zkusit bylinky?

Mnoho bylin v sobě obsahuje intenzivní přírodní barviva, díky kterým se mohou používat jako velice účinné barvicí prostředky. Jejich odstíny jsou jedinečné a v mnoha případech skutečně nenapodobitelné. Rostlinné barvivo se připravuje tak, že se povaří byliny (čerstvé nebo sušené), které obsahují hodně pigmentu. V odvaru se potom barví textilie.

Na některé látky se barva chytí dobře, na některé hůře. Nejlépe se obarví hedvábí a vlna, méně snadno lze obarvit bavlnu nebo len. Syntetické látky se neobarví prakticky vůbec, protože jejich vlákna barevný pigment nepřijmou. 

Výsledek barvení nemusí být pokaždé stejný. Záleží na tom, jaké části rostliny jsme použili, jak moc vysoký obsah barviv má konkrétní rostlina (to je dáno hlavně podmínkami, ve kterých rostla) a také na složení vody, kterou používáme při barvení.

Důležitý je i materiál, ze kterého je zhotovená nádoba, ve které barvíme – pokud je ze železa nebo mědi, může to také výsledek barvení ovlivnit. Záleží na tom, jak dlouho necháme textilii v barevném nálevu ležet a jaké použijeme mořidlo. 

Co budeme při barvení potřebovat?

• nerezovou nebo smaltovanou nádobu dostatečné velikosti k barvení

• gumové rukavice

• kbelík, ve kterém budeme textilii máchat

• měkkou vodu (nejlépe dešťovku nebo filtrovanou)

• vařečku, klacík nebo skleněnou tyčku k míchání tekutiny

• hmoždíř k potlučení bylin

• teploměr

• váhy

• látkový sáček nebo povlak na polštář.

Když se rozhodnete pro barvení bylinami, pamatujte na to, že budete potřebovat hodně času a trpělivosti, ale výsledek bude rozhodně stát za to. Je potřeba si předem připravit barevnou bylinnou lázeň a všechny textilie vyprat a namořit mořidlem.

Mořidlo

Je to látka, které se použije, aby rostlinné vlákno lépe přijalo barevný pigment z barevného nálevu. Obvyklé množství je zhruba 20–25 gramů na 500 gramů vlny. Různá mořidla také dodávají nabarvené látce určité vlastnosti. Jaká jsou ta nejpoužívanější?

• chrom – dodává barvě větší trvanlivost a také sytost,

• cín – projasňuje barevné tóny barev,

• kamenec (síran hlinitodraselný) – používá se také v kombinaci s vinným kamenem (kyselinou vinnou) a s jeho pomocí docílíte jasných a zářivých barev,

• měď ve formě síranu měďnatého (modrá skalice) – společně s octem tónuje textilie do modrozelených barev. Měď, stejně jako cín a chrom jsou jedovaté, a proto je potřeba s nimi nakládat velice opatrně.

• železo ve formě síranu železnatého – napomáhá k matným a tlumeným odstínům. Používá se dvoufázově – napřed se látka namoří kamencem, potom se do barvicího roztoku přidá železo a barví se znovu. Tím se tóny zmatní.

Praní barvené textilie

Z textilií, které budeme barvit, musíme odstranit nečistoty a tuky, aby výsledná barva byla jednolitá. Vlnu namočíme do přibližně 20 litrů mírně teplé vody (asi 50 °C), ve které rozmícháme saponát nebo speciální přípravek na odmaštění vlny. 

Neždímáme ji ani jinak mechanicky nenamáháme, pouze jemně mačkáme. Po vymačkání ji vymácháme ve vlažné vodě a přidáme trochu octa. Stejně se postupuje při praní hedvábí, ale teplota vody by měla být kolem 90 °C.

Moření

Když je textilie vypraná, je třeba ji namořit. Mořidlo rozmícháme v 1 dcl vody a když se rozpustí, přilijeme je do 20 litrů vody ohřáté přibližně na 50 °C. Vložíme textilii a necháme hodinu odležet. Potom přivedeme k varu a další hodinu udržujeme teplotu tekutiny kolem 90 °C. Potom vymácháme a pustíme se do barvení. Barvicí lázeň musíme mít připravenou předem, abychom mohli látku jen přeložit z jedné lázně do druhé.

Příprava barvicí lázně

Bylinky (sušené nebo čerstvé) nasekáme a nejlépe ještě potom roztlučeme v hmoždíři, aby se jejich vlákna co nejvíce rozmělnila a barvivo se mohlo dobře uvolnit. Bylinnou směs vložíme do látkového sáčku nebo povlaku na polštář a ten ponoříme do nádoby s 20 litry vlažné měkké vody. Necháme ji louhovat přes noc. 

Druhý den tekutinu přivedeme k varu a 2–3 hodiny udržujeme při teplotě 90 °C. Podle toho, jaké intenzity barvy chceme dosáhnout, zvolíme dobu barvení. Poté byliny vyjmeme a barvicí lázeň necháme vychladnout, aby byla vlažná. 

Potom vložíme textilii a necháme opět hodinu ležet, přičemž tekutinu občas promícháme – barva se bude vstřebávat do textilních vláken. Potom ji zafixujeme tím, že budeme barvicí lázeň hodinu vařit na velice mírném ohni. 

Poté vypneme sporák a lázeň necháme vystydnout. Potom látku vyjmeme a třikrát dobře vymácháme – nejdřív v teplé, pak ve vlažné a nakonec ve studené vodě. Vlna ani hedvábí by neměly být vystaveny prudkým změnám teploty, a to ani například vložením z horké lázně do studené nádoby – zvláště vlna je totiž extrémně citlivá.

Nejužitečnější rostliny k barvení látek

Bez černý (Sambucus nigra)

Má hned vícero využití – když chceme dosáhnout šedozelené barvy, použijeme listy a jako mořidlo kamenec a kyselinu octovou. K získání žlutozelené zvolíme také listy, ale změníme mořidlo – tentokrát použijeme s kamencem vinný kámen. A když jsme se rozhodli pro rudofialovou barvu, budou se nám hodit bobule a jako mořidlo užijeme kamenec a kuchyňskou sůl.

Cibule kuchyňská (Allium cepa)

Barvení cibulovými slupkami je populární zejména v období Velikonoc, na vajíčka, ale cibule se hodí i k barvení látek. Také poslouží různě. Pokud toužíte po oranžové barvě, použijte cibulové slupky a jako mořidlo kamenec a vinný kámen. Jestli chcete látku obarvit na chladnější mosazně žlutou barvu, jako mořidlo užijete měď s kyselinou octovou.

Jalovec obecný (Juniperus communis)

O barvících schopnostech jalovce se mnoho neví, ale také dokáže látku obarvit. Pokud použijeme čerstvé rozmačkané plod jalovce (jalovčinky) a jako mořidlo kamenec, dosáhneme jasně žluté barvy. Při použití usušených plodů, pokud ke kamenci přidáme také měď a vinný kámen, obarvíme textilii na olivově hnědou barvu.

Kopřiva dvojdomá (Urtica dioica)

Celá rostlina kopřivy má barvící schopnosti. Když k ní přidáme jako mořidlo kamenec a vinný kámen, výsledkem bude zelenkavě žlutá barva. Když použijeme jako mořidlo železo a měď, bude výsledná barva světle šedozelená.

Kručinka barvířská (Genista tinctoria)

Už název této bylinky napovídá, že se užívá k barvení. Pro tyto účely se sbírají kvetoucí vrcholy rostlin a jako mořidlo se užívá kamenec – výsledkem je bohatá žlutá barva.

Kurkuma (Curcuma domestica)

Kořen kurkumy má krásně oranžovou barvu. Pokud k ní použijeme jako mořidlo kamenec, obarvíme textilii na zlatooranžovo. 

Medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi)

Lístky medvědice mají silné barvící schopnosti. Když přidáme jako mořidlo kamenec, bude barvená látka šedofialová, s pomocí železa bude sytě černá. 

Měsíček zahradní (Calendula officinalis)

Sytá žlutá nebo oranžová barva měsíček přímo předurčuje k barvení. Používají se k němu okvětní lístky a jako mořidlo kamenec a vinný kámen. Výsledkem je světlá žluť.

Mořena barvířská (Rubia tinctorum)

Mletý kořen mořeny má sytou barvu, která po použití kamence a vinného kamene zajistí při barvení jasně červenou barvu.

Ořešák královský (Juglans regia)

Barvivo ořešáku je tak intenzivní, že není ani potřeba mořidlo. Listy nám dají krémově béžovou barvu, slupky a skořápky tmavě hnědou.

Podběl léčivý (Tussilago farfara)

Celá rostlina podbělu obsahuje barvivo, které společně s kamencem obarví textilii na zelenožluto.

Rezeda žlutá (Reseda luteola)

Pro účely barvení se sbírá celá rostlina. S kamencem dosáhneme jasně žluté, citrónově tónované barvy, s mědí a kyselinou octovou bude výsledek zelenožlutý.

Rmen barvířský (Anthemis tinctoria)

Zářivě žluté květy rmene společně s kamencem přinesou citrónově žlutou barvu, s mědí a kyselinou octovou temnější, olivovou. 

Světlice barvířská (Carthamus tinctorius)

U světlice se sbírají květy. Když použijeme jako mořidlo kamenec, dosáhneme žlutou až žlutohnědou barvu.

Tis obecný (Taxus baccata)

Odřezky tisového dřeva společně s kamencem jako mořidlem nám přinesou teplou oranžovohnědou barvu. 

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)

Květy třezalky v přírodě rozhodně nepřehlédnete, protože září do dálky jásavou žlutí. Tu kupodivu nepřenesou na barvenou látku, při použití kamence jako mořidla dosáhneme béžové barvy.

Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria)

Z tužebníku se pro účely barvení sbírá kořen. Když použijeme jako mořidlo kamenec, výsledkem bude sytá čerň. 

Barvení bylinami rozhodně stojí za vyzkoušení. Na rozdíl od syntetických barviv totiž nezatěžují přírodu a jsou netoxické.