Rozmarýn je tradiční bylinka, která k nám přišla ze Středozemí a nyní ji najdete skoro v každé bylinkové zahrádce. Často se pěstuje i v bytě v květináčích. Je to nejen účinná léčivka, ale pro svoje aroma je i využívaným kořením, a to hlavně ve Francii a na březích Středozemního moře.
Překrásně voní, a to zejména tehdy, když hodně svítí slunce, a dovede na sebe upozornit i pěknými kvítky. Proto si jej už dávno všimli a připisovali mu symbolické vlastnosti, spojené s láskou, manželstvím, věčností a smrtí.
Je to stálezelený keř, který může dorůst až do výšky 100–150 centimetrů. Má úzké, čárkovité lístky, které jsou na líci tmavě zelené a na rubu stříbřité. Z jejich úžlabí vyrůstají malé fialové kvítky, podobné těm, které má hluchavka. Kvítky se objevují od května do června.
Sbírají se rozmarýnové listy
Účinnou částí je list, který se sbírá v době květu, od května do srpna. Ideální doba ke sběru je doba kolem poledne za slunečného dne, kdy rostlina obsahuje nejvíce vonných látek. Suší se ve stínu a teplota by neměla překročit 45 °C. Sušené lístky voní po kafru a mají hořkou příchuť.
Účinné složky, které rozmarýn obsahuje, jsou velice bohaté. Jedná se hlavně o vonné silice, třísloviny, terpeny a fytoncidy. Díky tomu působí na trávení, odvodňuje, podporuje vylučování trávicích šťáv a odstraňuje nadýmání a křeče žaludku a střev. Pomáhá i lidem, kteří trpí na studené končetiny, protože roztahuje cévy, zlepšuje prokrvení a zvyšuje krevní tlak.
Těhotné ženy by se měly rozmarýnu vyhýbat
V této vlastnosti spočívá i riziko – nesmějí jej užívat ženy, které jsou nebo chtějí být těhotné. Rozmarýn totiž dokáže způsobit potrat a také brání početí, protože vyvolává překrvení dělohy. Měli by se mu vyhnout i lidé s vysokým krevním tlakem a děti. Dovede ale také upravovat menstruaci a harmonizovat menstruační cyklus.
Rozmarýn má i zevní využití – léčí pohmožděniny, ekzémy a špatně se hojící rány a působí jako přírodní dezinfekční prostředek. Má svoje místo i v kosmetice. Užívá se i v léčbě genitálií, například prostřednictvím výplachů, a při přidání do koupele pomáhá rozhýbat tělo po mrtvici. Podle léčitelů jeho požívání také funguje jako prevence rakoviny jater, střev a konečníku.
Jak pěstovat svůj rozmarýn
Pěstování rozmarýnu není obtížné. Je ale potřeba vědět, zda naše varianta je převislá nebo poléhavá, abychom tomu přizpůsobili podmínky. Rostliny se dobře rozmnožují řízkováním a jsou snadno dostupné v obchodech, proto není nutné je pěstovat ze semínka.
Pokud máme polopřevislou či poléhavou odrůdu, můžeme rozmarýn umístit do obyčejného květníku, který rostlina obroste. Pokud máme převislou, musíme pro rostlinu připravit vyvýšené místo, aby snítky mohly viset dolů. Rozmarýn se dá dobře pěstovat i v bytě, ale protože má tendenci se hodně rozrůstat, je nutné vybrat menší druh i rostlinu. Vždycky však potřebuje slunné stanoviště, přece jen je to rostlinka, která k nám přišla z jihu.
.jpg)
Teplo a málo vláhy
Rozmarýn má rád teplo, špatně snáší zimní mrazy. Proto by neměl přezimovávat venku a když budeme na jaře vysazovat nové rostlinky, vždycky bychom měli počkat, až už nebudou hrozit mrazy. Ideální doba je polovina května. Protože budeme rostlinu na zimu přenášet do domu, je praktičtější ji zasadit do květináče nebo do jiné nádoby než přímo do země.
Vždycky vezměte raději o dost větší velikost, protože je nutné počítat s tím, že se rozmarýn hodně rozroste. Přesazování je nejlepší na jaře. Rostlina nevyžaduje výrazné hnojení – postačí mu obyčejná půda a mírné přihnojení během roku. Není nutné jej příliš rozmazlovat, protože právě v době, kdy má málo vody i málo živin, vytváří nejvíce aromatických látek.
Není potřeba ani výrazná zálivka, protože rozmarýn nemá vlhko rád – hrozí mu totiž hnití kořenů. To je nebezpečné i v zimě, kdy je potřeba zálivku skutečně minimalizovat. Na zimu květináč přeneseme do suché místnosti, kde nebude mráz, tím hnití kořenů zabráníme.
Mělo by tam však být dost světla, protože jinak by rostlina vyhnala nahoru slabé větvičky. Během zimy zaléváme minimálně, ale rostlina nesmí zaschnout.
Jak rozmarýn sklízet?
Rozmarýn se sklízí tak, že jej ostříháme. Ideální jsou mladé větvičky, které se do vaření dají použít celé. Pokud bychom měli silnější, zdřevnatělé větývky, je lepší použít jen lístky. Během roku stříháme množství podle aktuální potřeby, na podzim ostříháme celou rostlinu.
Když se lístky rozdrtí, více voní
Výhonky můžeme dát zamrazit a postupně je konzumovat, případně usušit a skladovat v plátěném sáčku. Ze sušených větviček můžeme odrhnout lístky a uskladnit jen ty, připravíme si tak vlastní koření. Můžeme je také ještě podrtit nebo natlouct v hmoždíři, budou aromatičtější. Rozmarýn může skvěle ochutit aromatické maso – rybu, králíka nebo skopové, kterému dodá vynikající a atraktivní vůni.
Když už je rostlina příliš mohutná nebo dřevnatá, můžeme si řízkováním snadno namnožit nové. Mladý výhonek odřízneme a vložíme do vody, kde pustí kořínky, případně rovnou do země. Brzy obrazí a bude z něj pěkná mladá rostlinka.
Rozmarýnový čaj na dobré trávení
Budete potřebovat:
1 lžičku sušených lístků rozmarýnu
3 dcl vody
Postup
Rozmarýn vložíme do šálku a zalijeme vařící vodou, necháme 10 minut louhovat a scedíme. Čaj se pije 2x denně před jídlem. A když do tohoto čaje přidáme ještě malou lžičku octa, můžeme jej využít také jako odpuzovač klíšťat, která si na rozmarýnovou vůni nepotrpí.