Tymián

tymian

Voňavé keříky tymiánu s růžovými kvítky mohou zkrášlit nejen užitkovou a bylinkovou část zahrady, ale můžete si je pěstovat i doma, v bytě. Rozhodně to není na škodu, protože pak máte tuto krásnou léčivku, která má využití i v kuchyni, stále po ruce. A to je dobře, protože využijete jak čerstvé snítky, tak i sušené části rostliny.

TYMIÁN - JEDNA Z PROVENSÁLSKÝCH BYLINEK

Tymián pochází ze Středozemí, kde byl známý a oblíbený už ve starověku, ale nyní je rozšířený na mnohem rozlehlejším území. Je rostlinou typickou pro oblast Provence.

Roste jak planě, zejména na suchých půdách, ale i v zahradách a na polích. Dorůstá do výšky přibližně 40 cm. Starší rostliny mají lodyhu u země dřevnatou a vytvářejí poléhavé keříky, ze kterých mohou vznikat celé koberce. Tymián je velice vytrvalý a na jednom místě může růst celá léta.

KVETE V ČERVNU, SBÍRÁ SE V PRŮBĚHU LÉTA

Lístky jsou drobné, stejně jako nachové květy. Tymián kvete v období května a června. Používají se především sušené zdrhnuté květy a listy, které se sbírají před květem, v období května až června, a to především za suchého počasí. Je to proto, že rostlina sbíraná za vlhka a v chladu v sobě nemá tolik účinnosti.

Při pěstování ze semínek použijeme substrát pro výsev a semínka zasejeme do pařeniště, kde jsou chráněna před nepříznivými vlivy. Když vyrostou asi do výšky 3–4 cm, vybereme nejlepší a nejsilnější exempláře a přesadíme je do květináčků o průměru asi 8–10 centimetrů, ve kterých je necháme dále růst. I tak ovšem zaléváme umírněně, tymián není příznivcem velkého vlhka. Nepotřebuje ani hnojení, je to velice skromná a nenáročná rostlina.

Pokud je už teplejší počasí a nehrozí chladné noci či přízemní mrazíky, můžeme sazeničky vysadit přímo na stanoviště – na záhonek nebo do bylinkové zahrádky. V pozdním jaru, tedy koncem dubna a v průběhu května, můžeme případně vysévat semínka rovnou ven, bez využití pařeniště. Nezasypáme je hlínou, protože ke klíčení potřebují sluneční světlo, jen je jemně přitlačíme a svlažíme rosením.

tymian2

TYMIÁN SE MŮŽE MNOŽIT ŘÍZKOVÁNÍM

Tymián se dobře množí i prostřednictvím řízků. Připravíme si je začátkem léta tak, že je odřežeme z postranních výhonků, které uřízneme i s uzlinkou, ze které se rostlina může větvit. Necháme je zakořenit v pařeništi nebo ve skleníku, každý řízek umístíme do vlastního květináče, ve kterém bude směs rašeliny a písku. Zaléváme umírněně.

Řízky budou potřebovat na zakořenění několik týdnů. Když se vytvoří kořenový val, přesadíme je do větších květináčů, použijeme přitom sadbový substrát. Až rostliny zesílí a rozkošatí, můžeme je vysadit i ven. Protože se rozrůstají kolem sebe, je dobré je zasadit tak, aby mezi nimi byla vzdálenost aspoň 20 centimetrů.

PRAVIDELNĚ ZASTŘIHOVAT A V ZIMĚ CHRÁNIT PROTI PROMRZNUTÍ

Abychom si zajistili opravdu hustý a pěkný porost tymiánu, každý rok v době po odkvětu jej ostříháme, a to přibližně na jednu třetinu původní délky. Můžeme to udělat v době, kdy stříháme květ a listy k sušení, takže zároveň budeme sklízet i upravovat rostlinky.

Tymián, který se pěstuje venku, zimu v našich podmínkách zvládne. Pokud jej ale máme v květináčích nebo v jiných nádobách například na balkóně, mohl by substrát promrznout a rostlina by mohla uhynout. Proto je vhodné květináč obalit látkou nebo rostlinu přikrýt mulčem či větvemi.

Poslední sběr by měl proběhnout nejpozději koncem září. Pokud si tymián pěstujete v bytě a používáte jej v kuchyni, můžete jej samozřejmě sbírat kdykoliv, protože lístky během roku zůstávají stále stejně zelené. Tymián se suší pokud možno rychle ve stínu, teplota by neměla přesáhnout 35 °C. Suší se ve slabé vrstvě a rostliny by se neměly přehrabovat ani převracet.

LÉČIVÉ ÚČINKY DÍKY VONNÝM SILICÍM

Tymián obsahuje vonné silice (s účinnými složkami thymolem, cymolem a karvakrolem), dále třísloviny, flavony a další aromatické látky. Díky všem těmto složkám má dezinfekční účinky a také má schopnost odstraňovat pachy. Má spazmolytické schopnosti, dovede tedy odstranit křeče hladkého svalstva. Podporuje trávení, odstraňuje nadýmání, průjmy, střevní a žaludeční křeče, při jeho užití byly zaznamenány také úspěchy při boji se střevními parazity.

Osvědčil se ale i při léčbě problémů v dýchacím ústrojí, protože dokáže ředit a zkapalňovat husté hleny, které se při chřipce nebo dalších onemocněních mohou hromadit v dýchacích cestách. Proto pomáhá při černém kašli, při zánětu průdušek či při astmatu. Není vhodné jej užívat v těhotenství, při slabém srdci a při akutních zánětech střev.

Je možné jej užívat i zevně – například do koupelí, na obklady při hnisavých a špatně se hojících ranách či do kloktadel proti zánětům hrtanu a ústní dutiny. Dokáže také hojit afty, bolavé dásně a dokonce píštěly, které se někdy tvoří kolem zubů. Často je proto složkou ústních vod a zubních past.

JAK SI PĚSTOVAT VLASTNÍ TYMIÁN?

Má rád dostatek slunce a lehkou, suchou a propustnou půdu. Protože pochází z teplých krajin, dává přednost teplému stanovišti, zem může být zásaditá. Na místě, které mu vybereme, by neměl být průvan.

Máme několik možností, jak si rostliny opatřit. Tou nejjednodušší je samozřejmě koupit si už vzrostlou rostlinku a zasadit si ji do květináče nebo na vhodné stanoviště. Zdatnější zahradník si může rostliny sám vypěstovat ze semínek nebo využít další možnost, kterou je řízkování.

SVĚTLÉ A SLUNNÉ MÍSTO, POZOR NA MOKRÉ KOŘENY

Pokud se rozhodneme pro zakoupení už vyrostlého tymiánu, stačí pro květináč zvolit vhodné místo, případně rostlinu rovnou přesadit do větší nádoby. Opět použijeme lehčí suchý substrát a při výběru vhodného místa i v bytě nebo na balkóně dohlédneme na to, aby zde bylo dobré slunce a nebyl průvan. Květináč by měl být vybaven drenážní vrstvou nebo dvojitým dnem, aby rostliny nestály po zálivce ve vodě – to kořenům tymiánu nesvědčí. Při pěstování v nádobě používáme květináče spíše širší než vyšší a ne příliš hluboké.